Neboj se být svůj

12. října 2016 v 16:40 | Petr Jáchym

"Neboj se být svůj"

Vystup z davu, poznej krajinu, která leží za pohodlnou ohrádkou anonymity stáda. Poznej sám sebe, svou originalitu a bezbřehé možnosti, jež jsou ti doposud ukryty.
Jedno staré moudro říká: "Najdeš-li to, co máš v sobě ukryto, pak tě to něco zachrání; nepoznáš-li to, pak tě to, co jsi nenašel zahubí." Toto říká vše. Svoboda je tím jediným smysluplným, co má cenu žít. Svoboda jednání, konání a smýšlení. Bytí na úrovni jedince, který je schopen hrdě kráčet svižným atletickým krokem ve vzpřímeném stoji. Člověkem, který opustil těžkopádnost skupiny a davu, se kterou se valil; respektive byl s ním valen. Rozhoduje sám za sebe a podle tohoto rozhodování koná.
Avšak unést tento dar není jednoduchý proces, je to břímě nejtěžší, které existuje, jelikož proces individuace jde do živého, nese s sebou mnoho změn a upřímně i nemalé bolesti. Abyste z mramoru vytesali sochu musíte hodně usilovně a přesně pracovat - podobné je to s cestou z davu na cestu svébytnosti.

Aby se takový proces vůbec spustil je třeba nějaký zásah, který člověka na cestě životem dožene. Mnohdy nevědomě právě před tímto něčím utíkáme cestou konzumu a společenství, které nám dává identitu…proto, když nás dožene "Ruka osudu" jsme velmi zaskočeni. Jakmile jsme chyceni jsem zmítání ukrutnou silou nahoru dolu, mláceni o skály; cítíme se jako ve větrném víru. Ten, když se prvotně unaví a vyhodí nás zpět na pevnou zem, tak jeho náraz cítíme s pachutí té nejživější tekutiny tedy krve. Zvednout se a jít v ústrety tomuto víru a požádat ho, aby nám dal další lekci zdá se jako velmi sebe destruktivní čin avšak je to v ten okamžik tím nejrozumnějším co můžeme udělat. Jelikož cesta k sobě samým nevede nikudy jinudy než skrze sebe…skrze to nechutně zapáchající smetiště odpadu, který jsme po léta vytěsňovali ze svého života, abychom ´se cítili lépe´. Zaháněli jsme emocionální poryvy trefně marketingově řízenými pomocníky nazývanými léky, mámyli sami sebe nejrůznějšími ukájeními smyslů - alkoholem, drogami, nakupováním nebo all inclusive dovolenými. To vše nyní budeme muset projít, vytěsněné přetřídit holýma rukama, cítit nejhlubšími smysly puch této nehostinné krajiny, která na dně smrdí nejvíce. Na dně se stane vlivem aristokratického osudového procesu, že budeme v té nejkoncentrovanější látce ještě vykoupání a jak se budeme topit tak si tuto dobrotu a krásu po léta vytvářeného sebeklamu ochutnáme i tím, že si řádně lokneme. Zde to bude nejhorší, zde si myslíme, že už nejsme, že toto už není život, jelikož se topíme v rašeliništi, které nechutně smrdí, mi ten hnus pijeme, jelikož sil ubývá. Naše pleť, rty, vlasy, nehty, vše má mrtvolnou barvu…lidé, kteří nás doposud zbožňovali, tím, že nám to tvrdili již dávno nejsou kolem nás; jelikož je náš stav odradil natolik, že nás přestali zbožňovat. Ještě aby ne, když se nechováme podle obrazu většinové společnosti a dle článků mainstreamových časopisů v naší době tolik platně uznávaných za normu. Nejíme ty pilulky, které by nám pomohli jak tvrdí reklama. Zkrátka jsme sami v pustině, vypadáme jako zombie a není nic čeho by jsme se přichytili…ano je to stav, který se šílenstvím dá nazvat, jelikož šílenstvím v podstatě věci je.

Avšak zde, v čase nejhlubšího zoufalství dochází k obratu, přesně tak jako je největší tma před úsvitem. Tak i po této zkoušce se objeví něco, co nám dá smysl. Pramen individuální energie si prorazí cestu a svitne do krajiny beznaděje, v níž se nacházíme. To je přesně ten okamžik, kdy se rodí hrdina, to je ten čas, kdy motýl vyrůstá po složitém procesu, v jehož začátku jako housenka se zakuklil, shnil a nyní opouští svou larvu a vstupuje do světa jako bytost dokonale proměněná - transformovaná. Tento proces je vysoce náročný, bolestivý a nejistý. Je to čistá symbióza s přírodou, ve které je vše nezištně spravedlivé. Jak proces dopadne se vidí vždy až na konci cesty…na jeho začátku v nic nedoufej, cestou nic nechtěj.

Co na závěr? NEBOJ SE BÝT SVŮJ . Ta cesta za to stojí a obzorů, kterých se na této cestě dosahuje má smysl se dotknout, jelikož jsou něčím nepopsatelně živým.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama