Den, kdy zmizelo slunce

16. března 2017 v 20:53 | Petr Jáchym
Tak jako nad Zemí září Slunce, tak je zastoupeno slunce v každém člověku; stejně jako je Měsíc oponentem Slunce má i člověk měsíc v sobě. Tyto složky jsou ve vzájemné koexistenci jak na nebi, tak v lidské duši. Jedna bez druhé není schopna života, společně tvoří celek.
- Slunce zastupuje: vědomí, jasnost úsudku, rozlišování, dobro, den, světlo,…
- Měsíc personifikuje: nevědomí, zastíněné reakce - lež, nerozlišování, zlo, noc, tma,…

Dnešní doba se svou tendencí sdružovat lidi do jednotné masy globálním potíráním individuality nahrává tomu, že slunce začíná pomalu pohasínat. Jelikož člověk, který je schopen existovat v mase musí přijmout její řád, potravu, kterou je živena a stupeň vědomí. V uspořádání, ve kterém je mnoho jedinců různého stupně rozlišení je třeba přihlédnout na úroveň nejnižší…jinak by nebylo možné, aby bylo rozuměno tomu, co je předkládáno a masa by se nepohybovala požadovaným směrem. Tudíž vědomí je na velmi primitivní úrovni, osobní slunce vyspělejších neplane na plné obrátky a tím pádem zachází i nad celou populací.

Za podmínek, kdy slunce(vědomí) se nerozvíjí se však musí rozvíjet něco jiného; jinak řečeno prostor v psyché, kde bylo za běžných okolností světlo se nyní plní tmou. Ve tmě žijí stinné stránky nás samých a ty se získanou převahou dostávají ke slovu a berou si co jim náleží. Bohužel ti, kdož krátkozrace uskupili tuto masu nemají vůbec ponětí o tom, co to celé přinese, jelikož jsou sami ve stavu velmi nízkého vědomí. Ukájejí pouze vlastní potřeby a opájejí se mocí nad nebohými ovečkami, které pasou. Avšak stádní ovečka je navenek stále ovečkou, ale uvnitř již je téměř hotovým vlkem. Inteligence nevědomých složek je briskní, chystá si vše na vhodný okamžik a ten až přijde, tak se většina z počtu masy zvedne ukáže svou vlčí tvář.

Takto vyhraněný stav už je téměř nemožné potlačit nějakou jednoduchou metodou…nákaza zvlčení se totiž uvnitř ohrady začne šířit nebývalou rychlostí a protože tyto složky se nikdy neobrátí sami proti sobě, což by byla jejich záhuba, začnou reagovat na venkovní popudy. Čtenáři je již jasné co se strhne; vřava, kdy stín bude zrcadlením klonovat stín...v ten okamžik masa, aby nestrávila sama sebe vygeneruje ze svých řad někoho, kdo bude jejím kormidelníkem a ten ji dá do pohybu, dá jí směr.

Ano toto už tady bylo v historii lidstva mnohokrát. Vždy se tak stalo, když se společnost dostala na scestí. Nyní je scestím té naší mamon, hamižnost, nenávist, spěch, a extrémní intelektualizování. V životě člověka chybí duch, otevřenost, emoce a pocity…
Kam se zřítí tento stav, která egoistická a bezduchá karikatura se chopí kormidlování masy není zatím jasné. Adeptů je však mnoho a situace se vyhrocuje natolik, že příroda sjedná nápravu nutnou pro další chod na Zemi.
Ten den, kdy se věci dají do pohybu bude dosti možná nazván: Den, kdy zmizelo slunce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama