Život v bublině

27. dubna 2017 v 13:59 | Petr Jáchym
Život v bublině se dá přirovnat k životu na dobře opevněném hradě, stojícím na vysoké skále, z něhož je vidět do všech stran. Tím je zaručeno, že hlídkující stráže uvidí sebemenší pohyb v okolí hradu.

Sám majitel hradu je jediným, kdo má přístup do nejvyšší věže, ve které má dalekohled, aby se mohl nad rámec strážců ujišťovat, že je široko daleko kolem něj klid. Takový člověk žije ve velké izolaci od okolního světa. Tato izolace není nedobrovolná, ba naopak, on sám si hrad vystavěl, aby v něm mohl žít dle svého vlastního způsobu, byť zcela nevědomě. Vytvořil si kolem sebe společnost lidí, kteří ho nepřevyšují v názorech, jsou poplatní zákonům, které na panství platí a dávají vděk dostatečně podřízeně najevo. Za celým hradním opevnění vládnou přísná pravidla, která jsou bedlivě kontrolována a jejich porušení je velmi krutě trestáno. Zde totiž není žádný prostor pro diskuse, emoce a rovnoprávnost. Loajalita je odměňována dle poryvů nálad hradního pána.

Aura, která se klene nad tímto místem je ponurá, dusivá a nehostinná. Tamní obyvatelé jsou bledí, shrbení, plni strachu a mají potlačené citové prožívání. Jejich duše strádají pro nemožnost rozvinout se. Návštěvnost na panství je velmi malá, mohou přijít pouze jedinci, kteří prošli dokonalou prověrkou, avšak i tak jim není dodána velká míra důvěry. Prověřování a čmuchání je všudy přítomné.

Toto místo není radostné; člověk, který dopustil vytvořit takovouto bublinu kolem své osoby je sžírán velmi silnými vnitřními pochody, které se v něm odehrávají. Je silně nedůvěřivý, trpí stihomamem, že mu každý chce ublížit. Vše, co kolem sebe šíří má příchuť strachu, který skrze něj jedná navenek. Mocnost, která takovému člověku vládne stojí již čistě na stinné podstatě. On je neomezeným konatelem a hybnou silou světa kolem sebe. Je silně autoritativní, napadá každého, kdo se jen odváží na něj ukázat prstem nebo snad něco proti němu vyřknout.

Ano, je to něco, co kolem sebe v dnešních dobách můžeme v průřezu společenským spektrem vidět stále častěji. Je to snad dáno i přirozeností chodu věcí…jak narůstá nevědomí a roste stín ve společnosti, tak hulvátství si nachází své místo a rozeznívá struny ve všech, jenž nevlastní sami sebe a sedí v obdobných bublinách podobných té, která byla shora nastíněna…

Do jisté míry je pochopitelné, že existuje tolik lidí uzavřených bublinách, jelikož cesta k sobě samému vede skrze stín a to je velmi bolestné téma; je to cesta, která nezaručuje, že na ní člověk nebude ztracen a rozsápán. Výška obecně stojí na hloubce a to nemálo platí u vývoje osobnosti. Avšak pro vývoj společnosti bude silného ducha třeba, proto bude nutno, aby bubliny byly opuštěny a jejich náplň došla transformace. Jak k tomu dojde ukáže budoucnost našich dní…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 27. dubna 2017 v 16:50 | Reagovat

Jak to tak čtu tak si myslím že život v bublině není vůbec hezký...

2 Petr Jáchym Petr Jáchym | 27. dubna 2017 v 17:28 | Reagovat

[1]: Dokud si člověk neuvědomuje sám sebe, tak takový žije, jakmile se začne cítit nemůže v bublině déle setrvávat a musí začít lézt na svět. Je to jako vejce vs. kuře....;-)

3 Sabča Sabča | Web | 27. dubna 2017 v 17:42 | Reagovat

máš moc pěkný a zajímavý blog
ráda bych tě pozvala na svůj

4 Petr Jáchym Petr Jáchym | 27. dubna 2017 v 19:25 | Reagovat

Sem napište komentář

[3]: jsem rád, že Tě můj blog zaujal Sabčo, Tvůj blog jsem navštívil a je v něm taky mnoho zajímavého...jen tak dál ;-). Díky za pozvání.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama