Boj

30. října 2017 v 21:22 | Petr Jáchym
Kdo bojuje, ten se něčemu brání. Člověk by se měl pohybovat ve středu děje a tím by se ho neměl boj v něm odehrávající se dotýkat, on by ho neměl ovlivňovat přikláněním se ani na jednu stranu. Měl by být tak říkajíc v proudu řeky a nestarat se o to, kam voda teče. Musí jí však důvěřovat.

Jde to? No ano jde, ale je to boj se k takovému stavu dopracovat a to boj lítý. Jelikož už od narození se pohybujeme v nějaké roli, kterou hrajeme; pro své rodiče, školu, systém, zaměstnání atd. Na všech úrovních, kterými procházíme jsou ti, kdož vědí nejlíp, jak se máme chovat, co máme dělat a co bude nejlepším výsledkem.

Je to v pořádku, tak to na světě chodí, jen někde je to trochu více překroucené a přikázané, jinde zase nad míru benevolentní. Všude je něco…určující je, že dospělí člověk má v sobě nějaké vzorce, které životem posbíral a ty do značné míry ovlivňují jeho život, on dokud ho nic netíží jím jde a naplňuje ho bez reflexe zda je to správné nebo ne.

Boj začne v okamžiku, kdy se člověk octne na scestí a opanuje ho něco, co se dere podprahově do jeho mysli. To něco z něho najednou napadá jeho doposud pečlivě vyšlapané cestičky a nahlodává vzorce, které jsou mu tak vlastní. Člověk se jich úzkostně drží, aby ne, když jinou jistotu nemá …a to v něm rostoucí má zase za cíl tyto vzorce narušit a přeskupit. Jenže, jelikož člověk se nechce dobrovolně vzdát a přiznat si, že by věci mohly být jinak než je jeho přesvědčení, tak začne bojovat. Vždy ten, který začne do boje vtáhne svého protivníka a tak je boj na světě.

Tento konflikt je nesmírně silný a boj krutý. Doprovází ho dezorientace a chaos, vystupují stinné stránky jedince a on se je snaží zahnat zpět do míst, odkud lezou. Svou urputností a strachem páchá více škody než, kdyby se podvolil a nechal složky vejít na světlo. Jenže ty obsahy jsou tak infikovány a proces je takový, že toho není schopen a tak se člověk na konci jen úzkostlivě brání a dochází mu sil. Tak to je, on vždy prohraje, jelikož je od přírody menším než to, co ho přesahuje.

Až toto přizná a začne třídit a integrovat vše, co z něho po počátečním boji zbylo, nahlédne na mnohdy zhoubné vzorce, kterými se podstatnou část života řídil a na plody, které přinesly… začne s obrodou svého vnitřního kraje. Na konci té obrody bude možná jedinec, který si bude vědom svého světlého stejně jako stinného aspektu. Těchto dvou veličin, které spolu budou neustále v jakémsi druhu boje. Je to přirozený proces boje protikladů, z nichž si člověk bere z obou misek to, co je do života nutné. Nekloní se ani k jedné z nich a přijímá jejich interakci jako nutnou jiskru života, bez které nic neexistuje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KAY KAY | Web | 30. října 2017 v 21:33 | Reagovat

Dostatočne odvážny človek sa podľa môjho názoru pustí do boja proti konvenciám a bojuje za to, čo je skutočne jeho - život, aký si predstavuje a aký chce žiť on sám :)

2 Petr Jáchym Petr Jáchym | 30. října 2017 v 21:58 | Reagovat

[1]:To je jistě Váš pohled na věc z nějakého Vašeho důvodu a díky tomu je tak v tento okamžik správný...;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama