Strach sám ze sebe

25. října 2017 v 18:47 | Petr Jáchym
Říká se: "Člověk se nemá čeho bát, pokud se nebojí sám sebe".

Trefné a výstižné…avšak jak se sám sebe nebát? Ti, kdož se z nějakého důvodu stačili probrat natolik, že nahlédli do svého nitra jistě vědí jaké je to prostředí, především v čase než začne jeho kultivace. Je to místo bolesti, utrpení, tmy a všemožného strachu. Tak vypadají obsahy za oponou zvanou nevědomá duše.

Člověk, který toto místo navštívil ví, že když se dají složky v něm obsažené do pohybu, tak zbývá mnohdy jen doufat, že nebude jejich síla tak velká, aby unikly z vědomí ven. Jelikož to by potom člověk jimi veden konal nepředstavitelné věci. Moc zla je enormní a nevybíravá, jak je ostatně vidět velmi často kolem nás.

Ten, kdož o nevědomí nic neví, tedy nepolíbený životní krizí, nebo ten, který ji z nějakého důvodu popřel a tím zatlačil do pozadí si jistě strach ze sebe přiznat nemůže…ten je v jeho zajetí už díky onomu popření. Takový člověk je v režii daného procesu a ve své bohorovnosti koná nejrůznější skutky. Jeho nevědomí se váže na to kolektivní jako k magnetu a dodává si tak sil z normy.

Aby se člověk sám sebe bát nemusel a mohl důvěřovat procesu, který se v něm děje je nutno mu vyjít vstříc. Je třeba si své strachy a malost prvně přiznat a následně pomalu krok po kroku integrovat a obsáhnout vzorce vedoucí k jednání, které by mohlo nekontrolovatelně přejít na světlo dne. Jen tím, že své strachy pozná, bude s nimi moci nakládat a čelit jim. Tím nebudou afekty z něho vycházející destruovat jeho okolí a napadat ty projekce, které se mu zrovna nehodí do scénáře. Bude obecně jednat dle vzorce - uvnitř se musí udát vše, venku jen něco! A to něco je třeba mít v režii, alespoň částečně.

Ano je to velmi náročné a bolestivé, zdlouhavé a nekomfortní, avšak jediné možné. Jen tímto způsobem je možno se sám sebe nebát a nevstávat s tím - co zase dnes ztropím. Jde o to, že člověk se sobě nemůže postavit jiným způsobem, jelikož kořeny jsou uloženy v hloubce nevědomí a díky tomu není možné předvídat, jakou budou mít intenzitu a směr. O to více v dnešních dobách, kdy hulvátství, zlo a nenávist jsou na denním programu na mnoha úrovních…není možno čekat samovolný umírňující charakter, ke kterému by se složky v nás vázaly, ba naopak. O to více je třeba se znát.

Poznat sebe sama je disciplína, která je nutným předpokladem k pokroku a růstu jedince, tím i společnosti. Tato nelehká cesta je mnohdy natolik náročná, že není možno ji zvládnout bez pomoci těch, kdož tuto část procesu absolvovali, atak vědí, jaká pravidla a zákonitosti v psychice se odehrávají.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 František František | Web | 25. října 2017 v 22:16 | Reagovat

Díky, tak toto mne oslovilo ,  "jednat dle vzorce - uvnitř se musí udát vše, venku jen něco! A to něco je třeba mít v režii " Jestli to správně chápu ,nemělo by zcela platit "co na mysli,to na jazyku" protože potom by měl mít člověk opravdu strach sám ze sebe.Jsou ale veřejně činní jedinci,kterým to vůbec nedělá problémy.Ty za ně řeší jejich mluvčí :-)

2 K. K. | Web | 26. října 2017 v 0:16 | Reagovat

Zajímavě napsané, rozhodně k zamyšlení. Přeci jen i ovládání sebe sama je jakýsi vzorec procesů a myšlenkových pochodů. :)

3 Petr Jáchym Petr Jáchym | 26. října 2017 v 8:42 | Reagovat

[1]: Františku, díky za názor, jsem rád, že Vás článěk zaujal, především jeho zmíněná část.
Tuším, kam asi míříte, ano je to tak jak píšete a ještě i kousek dál :-)
U těchto lidí jsou krásně vidět příklady jak funguje proces, když se nekultivuje. Ostatně uvidíme čeho budeme ještě svědky...

4 Petr Jáchym Petr Jáchym | 26. října 2017 v 8:45 | Reagovat

[2]: Děkuji K. za názor, těší mě, že článek zaujal...
Ano, ano i to je proces a nese sebou jisté pochody. Jen je třeba ho upravit oproti tomu nevzorci, který byl dříve. Je to jako když člověk musí vyčistit rybník...až ho vyčistí, tak je ale i třeba si hledět, aby se opětně nezanesl :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama